Kecy z hladu

25. května 2010 v 18:16 | Manuál |  Koš
Hoja (:
Tož se omlouvám, že jsem se dlouho neozvala. (sice pochybuju že by to někomu vadilo, ale tož tak pro efekt aby tu něco bylo ..xD) Šak znáte to, škola, hory učení.. a jelikož se teď blíží konec š. roku tak makám jak fretka bo mi skoro ze všeho vychází 3. Teďka matka po mě chtěla abych jí ukázala známky na netu, a já se na to vymluvila otřepanou výmluvou ,,Zapoměla jsem login." Naštěstí mi to prošlo. Opeřenci se maju fajn, teda aspoň myslím, že se tak mají. (: Sou teď imrvere zalezlí v budce, tož snad se něco zadaří. ((: Bratr se rozhodl, že bude hrát na housle a teď z toho šeci šedivíme. xD Ale tak co se dá dělat, svět není krutý, to lidi si ho aktivně ničí.

...
 

Nejúžasnější! *o=

4. února 2010 v 12:03 |  Papoušci
Zatím asi nejgeniálnější video co znám.. :D No, posuďte sami. ;)



Ááá, pozastavuju... (zase :P)

26. ledna 2010 v 22:07 | Mijuš |  Koš
Proč? Prostě proto... nějak teď nestíhám, povinnosti se hromadí.. prostě nemám čas. =c)

Změna...

10. ledna 2010 v 21:27 | Manuál |  Koš
Mám nový dess... a co má být? Vzhled přece nemění nic na obsahu. A upřímně, je mi úplně jedno co si o něm myslíte. Klidně si o něm myslete Bůh ví co, ale mě to prostě nezajímá. Je to jen takový menší úlet - něco jako nepatrný vstup do mojeho světa. Takže komentáře si nechte pro sebe. (:

.

Takové procítěné obrázky.. =c)

9. ledna 2010 v 15:23 | Michaela Manuál 'cenzurováno' |  Koš
Včera byl divný den.. takový smutný a pochmurný...


Ááách jó.. xD

21. prosince 2009 v 22:00 | Strejda z dědiny :)
Cava, se zas nudím mno.. xD Nevíte, co bych měla napsat? Piště návrhy! =c)
PS: Jsem zdechlá přemýšlet.. xD

---

New dess.. =cP

17. prosince 2009 v 10:06 | Hádej, můžeš 1x =cP |  Koš
Asi jsem úplně blbá, ale prostě jsem se rozhodla pro změnu.. =c) Vím, že to oranžová moc razí do očí, ale to je stejně jedno, pač tyhle moje články stejně nikdo nečte... ;o)
Má úcta =c)

-

Jo jo, Alttaria... její duše nevyhasne snad nikdy :))

30. listopadu 2009 v 20:50 | Kivi |  Vzpomínky... :o)
Už jsem tady psala asi text na 10 řádků, ale nějak se mi záhadně smazal.. asi nebylo vhodné ho zveřejňovat. =c) Mě stačí, že Pepinka věděla a ví, že jsem jí měla stráášně moc ráda že na její duši nikdy nezapomenu. =c) Víc vypisovat nemusím, protože jedině ona ví všechno důležité. =c)

Jedna fotka stačí. =c)

:))

=c*

I love you! =c*

30. listopadu 2009 v 20:07 |  Papoušci
Jůů, Zlatušeka je u mě!! ♥♥ Si přestavte, že mi jí Peťuška na dnešek půjčila! =c* Akorát škoda že nemám foťák, bych ju mohla blejsknout.. =c( Tož co, dám nějakou starší fotku, mno.. =c)


*o=

Odzastavuju.. ale jenom na mmnt =cP

29. listopadu 2009 v 19:41 | Kivi |  Papoušci
Hmm.. zítra je cosi s přírazem a máme si donést papouška (pokud máme). Thakže sem se rozhodla vzít Yellu. Hej, lidi já mám oni strach.. ='c( Co když mi uletí? A křídla jí kvůli jedničce zastřihávat nebudu. A Kubíínek bude sám! =c( A to je na Yellince závislý a ona na něm.. Ho vzít s ní nemůžu pač sou spolu divocí... Lidí, držte mi - nám palce, ať se to povede. Nechtěla bych o ni příijíd... nikdy. ='c(
Yellinka.. Miluju ji =c**

LášenQa moe.. =c***

Pozastavuju....

26. října 2009 v 10:12 | Kivi |  Koš
Proč? Prostě proto... začala škola, hodně poviností atp... Nevím na jak dlouho, ale sem tam se tady objevím =c). Pro ty kdo mají jsem na ICQu, Skypu a na Alíkovi =c*. Takže se mějte a přežívejte =cD
ende

girlík.jpg

Technické věci

25. října 2009 v 14:56 | Kivi
Takže... po dlouhém rozmýšlení jsme se rozhodla, že už nepřijímám další SB, z důvodů že vždycky naslibujou hory doly s tím, jaksem budou chodit atd.. stejně se pak na to vykašlou a já pak nemám důvod chodit na jejich blog.. (mimochodem dělá mi to i borčus v menu) S vyjímkou je ale moje nejlepší SB Ančus, se svojím úžasným blogem (tady) =c). Takže je všem doufám jasné, že new SB neberu a ty co dlouho nenapsaly mažu...
ende


Foto, fotíš, fotíme x)

10. října 2009 v 17:21 | Kivi |  Koš
Když se člověk nudí... :oP

.
.
.
.
.
=cD
.
=c)
.
.
=cD
.

Přemýšlím a přemýšlím...

2. října 2009 v 17:50 | Kivi |  Koš
Nevím netuším neznám... nic mě nenapadá... jednoduše - Mám smazat blog?

...

Znuděná osoba na scénu po 2. !

25. září 2009 v 21:17 | Znuděná osoba Michaela Ondrušová |  Koš
Mno.. takže obsah textu jasně vyplývá z názvu. Prostě se nudím. Zase! Teď už ale dosáhla hranice pod bod mrazu, takže z totální znudělosti píšu. Píšu a píšu a píšu.... ale co? To nikdo neví. Ale já jo! Píšu písmenka =c) Malé i velké. Asi jsem tak "trošku" blázen, že? To je mi ale fuk, stejně nikoho nenutím aby si to četl. A pro vášnivé čtenáře, pokouším se o nejnudnější text na světě =cD ! A zatím se mi daří, že? =c) Nevím co dodat.. dodat dodat dodat.... divné slovo. Dodatek pozůstatek zůstatek... divné. Nadpřirozeně divné, že mi to připadá divné. Ano, je divné, že všechno nedivné mi připadá divně. Nebo je to opravdu divné? Ehm.. Slovíčkaření - blbost. Nebo neblbost? - Další divné slovo. Všecko je podle mého názoru divné... až do posledního půntíku. I ten puntík je divný. Má divný tvar. Teď se mi naťuklo do hlavy slůvko "tvarosloví". Taky divné. Nechápu. Nic z toho nechápu... zejména některé předměty ve škole =c) A né jenom předměty jako je fyzikya, zeměpis, matika a tak dále... nechápu... nechápu přátelství. Co to je.. otázka číslo jedna. Nechápu tolik věcí... například smysl života. A ze všeho nejvíc trápení. trápení když někomu odejde někdo hodně blízký. V mém případě je to Kivinka. Moje všechno. Můj vzduch, moje voda a hlavně... moje láska. Někdo, kdo mi může dát úplně všechno. Někdo kdo mě dokáže naplnit. Někdo, kdo je mi cenější než všechno bohatství co mám. Kivinka tu nesmí chybět. Nesmí! Ale mě bude chybět vždycky. Když jsem byla s ní, byla jsem nejšťastnější člověk na světě. Nikdo se mi nevyrovnal. Byla vždycky semnou. Vždycky, když jsem jí nejvíc potřebovala a já byla s ní, když ona potřebovala mě. Byly jsme jedno tělo a jedna duše. Teď se na první pohled usmívám a zakrývám svou starou tvář. Hodně lidí ví jak vypadám, ale neví kdo jsem. Myslím že všem lidem připadám veselá a plná energie. Ale není to tak. Ta moje malá duše uvnitř mě pláče. Za Kivinkou. Někdy mám pocit, žeje pořád semnou.. a někdy že tu není a už nikdy nebude. Byla semnou kdy jsem psala slohovku do češtiny. Napsala jsem tam ten náš příbeh - od začátku až do konce. A jako jediná jsem měla ještě se spolužákem ze třídy jedničku. Mě to ale bylo jedno. Měla jsem pocit, jako by byla semnou. Dávala mi energii a povzbuzení... ruka potom sama jela po papíře hlava nehlava. Na Kivinku nikdy nezapomenu a VŽDYCKY to bude můj nejoblíbenější tvoreček na zemi. Teda vlastně... kdo ví jestli na zemi. Kdo ví jestli je její duše někde tady. Semnou. Nevím...
Křičím ze spaní se slzami v očích .... "Kivinkooo!" T.T
Chybíš mi Kivi...
.
PS: Kašlete na chyby v textu =cP

Naše čičína Čumíza =c)

13. září 2009 v 19:04 |  Koš
No jo, jak už jsempsala, máme doma čičínu. Na moje papoušky milášky si díky bohu moc nedovoluje (teda nepočítám událost, kdy mojí korelušce zlatušce vlepila pohlavek... ) ale to je fuk. Je opatrná a milá =c)
Nějaké ty fotečky =c) :

čumíz
Naše malá Čumízka =c)

=c)
Kam to koukáš? =cD

Óóó =cD

Naše malá, milá, drzá mňau dáma =c)

Od Ančus =c)

13. září 2009 v 11:01 |  Koš
Takže jsem nakonec vyhrála soutěž SÚM (super úžasný mazlíček). Teda vlastně né já, ale Kivinka =c)
Tady je diplomek:
Diplom

Děkuji =c)

Moja milovaná koreluška ♥♥♥

8. září 2009 v 18:15 |  Papoušci
Zdarec, mám novou novinku xD* Prostě mám korelku novou *o= !! Ale jméno Vám neřeknu =cP Proč? Jednoduše proto, že jméno ještě nemá "ehm" stálé. Jestli chcete, můžete napsat do komentů návrh ;o) Ale nemusíte =cD Ako chcete, je to na Vás ;o)
Vysvětlivka:
* Blbost, novinky vždycky bývají nové takže je blbost tam psát "novou novinku" xD

*o=
ZlatušQa moe ***o=

Anatomie a fyziologie papoušků

5. září 2009 v 15:25 |  Papoušci
Protože vím, že je někdy těžké vyjádřit se, když je papoušek nemocný, co ho bolí a kde ho bolí, uvádím malý přehled co kde máte na papouškovi hledat a jak to pojmenovat.
Živý tvor je složitý organismus sestavený z mnoha tisíců buněk, které se svými výkony vzájemně v těle doplňují. Každý soubor buněk má v těle svůj omezený úkol. Jedny okysličují a rozvádějí po těle kyslík, druhé zpracovávají potravu, třetí obstarávají pohyb, další odstraňují odpadky z těla a jiné obstarávají styk s vnějším světem. Tak jedna skupina doplňuje práci druhé ve vzájemné souhře. Všechny soubory buněk nebo orgánu pracují, aby udržely živé tělo v chodu. Kdyby jen jeden z nich onemocněl, zastaví se některá důležitá funkce těla a živý tvor onemocní nebo zemře.
Jestliže se vám stane nepříjemná událost a váš papoušek potřebuje veterinární pomoc je dobré, když se u veterinárního lékaře vyjádříte o případné bolesti vašeho pacienta co nejpřesněji, pak je i naděje na rychlejší stanovení diagnosy.
Kostra papoušků je lehká, přizpůsobená tak proto, že jde o ptáky. Velké kosti jsou duté se vzduchovými komůrkami. Jsou však značně lomivé a tříštivé, proto jsou místem nejčastějších úrazů, obzvláště když nezabezpečíme před papouškem okenní sklo. Kostra je odlehčená vzdušnými vaky vybíhajícími z plic. Papoušci mají vysoký hřeben kosti hrudní (prsní), kde je nejvíce vyvinuto svalstvo a tak se zde může nejlépe posoudit výživný stav ptáků. Při podvýživě hřeben kosti hrudní nápadně vystupuje.
Na hlavě je nejnápadnější zahnutý zobák, přizpůsobený svým tvarem a silou druhu potravy. Zobák je uzpůsoben nejen k louskání větších semen, ale i jako pomocný orgán při šplhání. Horní čelist je zahnutá dolů, přesahuje přes trychtýřovitý spodek čelisti. Horní čelist není s lebkou pevně spojena, ale zapadá do žlábku lebeční kosti, kde je vytvořeno jakési kloubové spojení, takže se čelist může pohybovat vertikálně. Na spodní straně špičky horního zobáku mají papoušci příčné vroubky (podobné pilníku), které umožňují lepší uchopení potravy a současně slouží k broušení spodního zobáku, který se právě vzhledem ke kloubnímu připojení může pohybovat i do stran. Rohový zobák neustále dorůstá, proto je nutné obrušování, které si papoušci zajišťují přirozenou cestou okusováním větví nebo sépiové kosti. Uvnitř zobáku je velký masitý jazyk, vybavený hmatovými a chuťovými papilami. Dobrá pohyblivost jazyka usnadňuje manipulaci se zrny při jejich loupání. Jazyk vykazuje určité odchylky podle druhů papoušků, kdy u loriů je opatřen zvláštními kartáčkovitými papilami, umožňujícími olizovat pyl a nektar z květů rostlin. Ozobí je těsně nad kořenem zobáku, kde jsou umístěny malé nosní otvory. Ozobí je u většiny papoušků neopeřené a mnohdy (např. u andulek) typicky zbarvené. Ušní otvory jsou ukryty v peří, těsně za očima. Zrak je u papoušků jedním z nejvyvinutějších smyslů. Umístění očí jim zajišťuje velmi široké zorné pole. Ptáci dokážou zaměřit předměty s vysokou přesností. Oči zdravých ptáků jsou lesklé a jiskrné. Zornička je velká a kulatá. Duhovka je světlejší barvy, jako užší proužek kolem zorničky.
Peří zdravých ptáků je čisté, lesklé a přiléhavé. Má význam jako izolační vrstva, která chrání proti zevním vlivům. Osou celého pera je stvol, který se ve své dolní části nazývá brk. Ten má na obou stranách tzv.prapory. Prapory letek a prapory konturových per musí vytvářet souvislé plochy. Při pelichání jsou všechna stará a poškozená pera nahrazena pery novými. Prachové peří je jemné vláskovité peří, které nemá ani osten, ani prapor. Skládá se jen z brka a pýřitých větví. Pokrývá tělo čerstvě vylíhlých mláďat mnoha druhů papoušků.
Ptáci nemají na ocase obratle, jejich ocas je tvořen pouze ocasními pery. Papoušci nemají plně funkční mazovou žlázu. K nutnému promašťování peří používají výměšku kostrční žlázy, která je nad kořenem ocasu. U některých skupin však žláza úplně chybí a tak k ošetřování dlouhých per používají papoušci částečky oddělující se z prachového peří - tzv. pudr. Při koupání se tak může jejich nepromaštěné peří úplně promočit.
Hrudní končetiny jsou u ptáků přeměněny v křídla. Pánevní končetiny-nohy jsou přizpůsobeny ke šplhání. Papoušci mají nohy krátké, silnější a masivnější, kryté drobnými rohovými štítky. I když jsou dobrými letci, při pohybu po zemi kráčejí nebo docela rychle běhají. Prsty na nohách jsou zakončeny drápy, kudy probíhá krevní cévka. Na nohách směřují vždy dva prostření prsty dopředu a dva krajní dozadu. Tak si někteří papoušci dokáží podávat potravu nohou do zobáku. Papoušci nemají zuby ani žvýkací svaly. Při přijímání potravy polykají celá sousta, která prochází jícnem do vakovitého orgánu zvaného vole, které je vidět především u mláďat. Při krmení mláďat vyvrhuje samice ze svého volete natrávenou potravu do jejich zobáku. Potrava pak postupuje do volete mláděte. Vole se jeví laikovi jako žlutý pytel na krku malého neopeřeného papouška. Žaludek je tvořen částí žláznatou produkující trávicí sekrety a částí svalnatou, kde se stahováním stěn svalnatého žaludku za pomoci gritu (sezobaného písku) rozmělňují semena rostlin a jiná potrava. Natrávená kaše postupuje dál do krátkých střev, kde se živiny vstřebávají do krve. Odpadní látky z ledvin opouštějí tělo spolu s nevstřebanou potravou jako výkaly. Odpadní látky z močového měchýře prochází do kloaky a též se s výkaly spojují. Trus je tvořen tmavým a bílým výměškem a je středně tuhý. Peří kolem kloaky nesmí být trusem znečištěno. Pohlavní aparát je uložen uvnitř těla. Varlata jsou v dutině břišní, kopulační ústrojí v kloace. U samic dozrávají vejce ve vejcovodu, posunuta do kloaky jsou snesena.
Nejnamáhavější orgánový systém je cirkulační aparát. Srdce je v porovnání k celkové váze proti jiným živočichům poněkud větší. Má dvě komory a dvě předsíně. Malé množství krve může být příčinou snadného vykrvácení i při drobných poraněních. Tělesná teplota se pohybuje kolem 41-42°C, puls je rychlý, dech u zdravých a nestresovaných papoušků je zevně nepozorovatelný. Nervový aparát u papoušků prudce reaguje na vnější nebo vnitřní podněty, které se při laskavém a pozvolném působení přizpůsobí zevním podmínkám, kdy pták přijímá určité návyky a stereotypy avšak při nepříznivé situaci zareaguje nepříznivě stresovým stavem, šokem, který může způsobit i smrt.

Papoušci se dožívají různého věku. V lidské péči se při správném ošetřování dožívají menší druhy 10 až 15 let, větší papoušci se mohou dožít 25 až 50 let, někteří i více.


Bažant Elliotův

5. září 2009 v 15:20 |  Papoušci

(Syrmaticus ellioti)

Třída:Ptáci (Aves)
Řád:Hrabaví (Galliformes)
Čeleď:Bažantovití (Phasianidae)
Podčeleď:Praví bažanti (Phasianinae)
Druh:Bažant Elliotův (Syrmaticus ellioti)
Výskyt:Čína
Velikost:Kohout 80cm, slípka 50cm
Počet vajec:10-15ks
Hnízdění:Délka inkubace 25 dnů
Potrava:Zrniny, zelené krmení, ovoce
Bažant Elliotův
Vlasti tohoto krásného bažanta je východní Čína, jižně od řeky zvané Jang-c-Tiang. Kohout má horní část zad, křidla a hruď zářivě kaštanově hnědé, každé pero s černým lemem a červeně měděným leskem. Vrchní část hlavy je hnědá, líce šedohnědé, strany krku a zadní část krku jsou šedé. Na malých křídelních krovkách je široký kovově modrý pás, bílé konce per velkých křídelních krovek tvoři na křídlech bílý pásek. Spodní záda a kostřec jsou černé, každé pero je bíle lemované, čímž vzniká šupinovitý vzor. Každé ocasní pero má po celé délce široké příčné světle šedé a kaštanové pásy, oddělené úzkými černými pásky. Spodní část těla je bílá, boky jsou kaštanově hnědé, každé pírko se širokým bílým koncem. Spodní krovky ocasní jsou černé a kaštanově hnědé, holé okolí oka je červené, zobák světle žlutý, nohy šedé. Dospělý pták měří 80 cm. Slípka je jako u ostatních bažantů nenápadně hnědavě zbarvena, na svrchní straně s červeným nádechem, na bradě, hrdle a předním krku černá. Na spodní části těla mají pera bílé konce, takže celkový dojem je bílý. Dospělá slípka dosahuje délky 50 cm. Kuřátka jsou svrchu červenavě kaštanová, na spodní části těla šedobílá se světle červenavým páskem na hrudi.
Bažant Elliotův obývá hustě zarostlé rokle v hornatých krajinách. Odlesňováním jejich biotopů se přizpůsobili životu v bambusových houštinách. Při dvoření se kohout obraci k slípce ze strany celým tělem, čímž vyniknou bílé pásy na křídlech, šupinovitá kresba na zádech a kostře i a pásky na ocasu. Současně se roušky v okolí oči překrvují a září červeně. Mimo hnízdní dobu se bažant Elliotův téměř neozývá. Kohout žije s jednou nebo dvěma slípkami. Prvni bažanty Elliotovy dovezl roku 1874 francouzský přírodovědec, jezuitský páter DAVID do pařížské Jardin des Plantes. Později byli občas dováženi přes Čanghaj a pro snadné rozmnožování a odolnost vůči naší zimě se stali velmi oblíbenými okrasnými bažanty v Evropě i Americe.
V době rozmnožování bývá kohout vůči slípkám velmi agresivní, avšak nikdy je nepronásleduje, uchýlí-li se slípky nahoru na strom nebo vysoký hrad. Tento únik jim musíme umožnit stejně jako úkryt v hustých křovinách. Doporučuje se přidělit jednomu kohoutu 2 až 3 slípky. Mladé slípky snášejí nejčastěji v březnu 10 až 15 vajec, starší až dvojnásobek, smetanově až narůžověle zbarvených. Ve volné přírodě bývají snůšky poloviční. Doba sezení trvá 25 dnů. Velmi malá a zpočátku plachá kuřátka raději nevychováváme společně s jinými druhy bažantů. V prvním roce života na podzim dostávají zbarvení dospělých a ve druhém roce na jaře jsou schopni rozmnožování. Bažanti Elliotovi nejsou divocí, zejména když husté křoví zvýší jejich pocit bezpečnosti. Mnozí jedinci velmi brzy přilnou k svému chovateli. Křídlování při volném chovu je nutné.
Autor textu: Miroslav Pekárek
(http://www.vodni-ptactvo.com)


Kam dál